Vítám každého kdo si chce povídat či jen přečíst něco o mazlíčcích.... hlavně o papouškovi ara

Ráda bych se podělila o zážitcích, které prožívám se svým vytouženým opeřeným mazlíčkem Ricem. Rico je čtyřměsíční sameček ara ararauna. Toužila jsem po něm několik let než se mi to splnilo. Náhoda tomu chtěla a 5. prosince 2013 jsem si ho konečně přivezla domů. Sice ne k příliš velké radosti svého partnera, ale to se snad poddá.... Starší syn, kterému bude brzy 9 let byl celkem nadšený, protože se pomamil :) a miluje vše co má peří, srst, čumák apod.... Mladší 7 letý syn je spíše na partnerově straně. 

Je třeba říct, že čtyřměsíční mládě ary je již celkem velké. Nemohoucí ptačí mládě na první pohled rozhodně nepřipomíná. A nejen na pohled. Pokud se mu něco nelíbí nebo se chce jen vypovídat tak dokáže již v tomto věku pořádně křiknout. Není to ale tak, že by křičel celý den. Má spíš takové samomluvecké čtvrthodinky. Někdy je to ale tak intenzivní, že ho okřikuje celá rodina, aby už byl zticha. Nevím, občas to vypadá, že drmolí o to víc :). Rico navíc bydlí s Oliverem, což je andulka, kterou jsme před dvěma lety našli na poli a zachránili. Vůbec ji nezavíráme a ona je úžasně disciplinovaná. Sestěhovali jsme tedy ty dva do jedné větší klece. Světe div se, sestěhovali se bez větších problémů. Jen sem tam si Rico dělá trochu místo, ale Oliver se projevil velmi nebojácně a tak spolu sdílejí jak klec tak venkovní bidlo. Myslím ale, že Rico díky Oliverovi křičí častěji než by křičel normálně. Oliver totiž stále drmolí a Rico ho chce překřičet.

Tyto občasné diskuzní chvilky celá rodina celkem snáší - občas se docela i zasmějeme. Větší překvapení bylo, když se Rico jal ihned okupovat i vzdušný prostor obývacího pokoje a posléze i kuchyně. Trochu nás překvapilo, že již létá. Nutno dodat, že se projevil jako velmi obratný letec vzhledem k malému prostoru a jeho rozpětí křídel, které teď může mít kolem 60-70 cm. Velká stojací lampa s papírovým širmem vzala za své jako první. Problém byl, že nebylo kam dosednout. A tak jsem sehnala samostatné stojací bidlo, na které může dosednout při svých proletech. Nutno dodat, že to opravdu pomohlo. Jako další problém se ukázala závislost na mé osobě. Jelikož se o Rica starám, často si ho beru na pomazlení a mluvím na něj tak to vypadá, že si mne skutečně již oblíbil. Výsledek je ten, že v podstatě téměř nemohu projít kolem bidla, aby se za mnou nerozletěl. A to hlavně ráno a dopoledne. Vítězoslavně pak se mnou připravuje snídani a kontroluje, jestli je vše jak má být ....

S Ricem se sžíváme tři týdny a zážitků máme nad hlavu. A o tom všem budou tyto stránky....